Kaplička v Die Zeit

Kaplička byla zmíněna i díky Járovi Rudišovi a Jaromírovi 99 v Die Zeit. Děkujeme!

;)

Z vernisáže Jaromíra99

Srdečně zveme:

Jarně-zimní vernisáž - dokumentace

Cestu jsme si prošlapali sněžnicemi, kaplička se vynořila po chvíli z mlhy, ojíněné stromy a les nehnutě a tiše dokreslovaly tento zvláštní čas, kdy by již vše mělo pučet a explodovat živou energií probuzenou teplem slunce...

Anotace instalace Oldřicha Bystřického:

Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě

a v purpurovém plášti.

Pilát jim řekl: “Hle člověk!“

JAN 19, 4-5 

Instalace vytvořená přímo pro prostor této kapličky odkazuje k příběhu Ježíšova utrpení slovy evangelia svatého Jana. Jednotlivé objekty symbolicky odkazují na tzv. svaté schody a na purpurový plášť, který byl obléknut zbičovanému Kristu jako výraz výsměchu a ponížení, podobně jako trnová koruna (protože se prý vydává za židovského krále).

Svaté schody jsou původně 28 mramorových stupňů, po kterých Kristus stoupal do Pilátova paláce. Podle legendy je pak nechala sv. Helena, matka císaře Konstantina I., převézt v polovině třetího století

z Jeruzaléma do Říma, kde pro ně byla postavena speciální kaple, posléze mnohokrát přestavovaná v různých architektonických stylech. Svaté schody byly později stavěny v interiérech různých kostelů

a poutních kaplí na celém světě, aby odkazovaly k tomuto příběhu Kristovy oběti. Po schodech je možné stoupat pouze v kleče a pro modlitby a adorace se užívají zvláště v čase očekávání Velikonoc.

Tento motiv jsem si vybral pro instalaci v kapličce protože mě zaujal svou symbolikou, kdy se architektura nachází uvnitř další architektury

a zároveň to již není schodiště k normálnímu používání, ale pouze pro účely rituálu. Má meditační, očistný a obětní význam, je prostředkem pro rozjímání. V tomto případě vzhledem k proporcím kapličky jde o model, náznak situace.

"Hle člověk!"

Přijměte srdečné pozvání na výstavu objektů Oldřicha Bystřického.

Vernisáž se uskuteční v sobotu od 16 hod v kapličce v Zálesí.

Nebudete-li jako děti, nevstoupíte do Království nebeského

"Nebudete-li jako děti,

nevstoupíte do Království nebeského“

(Mt, 13,3)

Malby jsou inspirovány kresbičkami dětí, které malovaly do deníčku v kapličce v roce 2011 a 2012. Jejich kresby nejsou „dokonalé“ a pro většinu návštěvníků kapličky ani zajímavé. Právě proto jsem se rozhodla je zviditelnit a ukázat. V čem spočívá jejich hodnota a co nás mohou děti učit? Je to bezprostřednost, upřímnost a spontaneita. Jejich kresby se nesnaží zachytit něco „věčného a dokonalého“. Jsou záznamem momentálního nápadu, bezprostřední přítomnosti. Jsou prosté, někdy vtipné a v dobrém slova smyslu naivní. Děti nespekulují o tom, komu se má obrázek líbit. Kreslí, protože právě tato činnost je v tuto chvíli tím nejlepším, co můžou a chtějí dělat. Nečekají v tu chvíli na odměnu a ni pochvalu. Prostě jsou a kreslí...

Potěšte se na naší výstavě jednoduchou linií kresby a pestrými barvami. Vzpomeňte si třeba na nějaký příjemný zážitek z dětství. Nebo se podívejte či si vzpoměňte na své dítě... Tak, jak je ono závislé a odevzdané vám, tak i my se můžeme odevzdat Tomu, co nás přesahuje. Stejně jako dítě jsme křehcí a zranitelní. Toto uvědomění nás nemá vystrašit, ale přivést k Pokoře, úctě a údivu nad nesamozřejmostí celého Stvoření.

Kresleme a malujme si sami pro sebe a pro boží potěšení :)

Autorka výstavy a textu: Zdeňka Morávková

Výstava "Vnitřní forma člověka" Kateřiny Olivové

Vnitřní forma člověka

Všechno to začalo v Bibli. 

Hledala jsem zde teoretické/intelektuální/původní/první paralely partnerského vztahu.

„27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem,

stvořil ho, aby byl obrazem Božím,

jako muže a ženu je stvořil.

28 A Bůh jim požehnal a řekl jim:

„Ploďte se a množte se a naplňte zemi. …“ 1

„8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. 9 Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví a žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu …“ 2

„Žena je muži pravou pomocí. Svazek obou je darem Božím.“ 3

„23 Člověk zvolal:

„Toto je kost z mých kostí

a tělo z mého těla!

Ať muženou se nazývá,

Vždyť z muže vzata jest.“

24 Proto opustí muž otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. 25 Oba byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.“ 4

Adam a Eva byl přece historicky první vztah a doufala jsem v nějaké normy, nápovědy, vodítka pro život. Rajská zahrada se zdála ideálním/původním/výchozím stavem vztahu.

Chtěla jsem vyjít z lidové vizuality domácích betlémů a mini světů s kolejnicemi a vláčky.

Pak jsem otěhotněla a moje uvažování se radikálně změnilo. Ze vztahu dvou lidí se stala rodina a prostředí, v kterém vzniká, se změnilo z vnějšího ve vnitřní. Tvůrci našeho vztahu, už nejsme my sami.

„Rajský život v matčině těle….“ 5

Děloha je tou Rajskou zahradou - původním, dokonalým, bezstarostným prostředím, základním nedotknutelným stavem. Věčnou touhou a záhadou.

Vytváříme si v ní první zkušenosti, nikdy v ní nejsme sami. Prvotní závislost je naprosto samozřejmou. Děloha je zázrak, absolutní kreativní princip, všichni jsme v ní vznikli, máme ji společnou. Děloha je kolektivní Rajskou zahradou. Sídlem snů, tužeb a přání. Místo prvotního rozjímání, blaženého čistého stavu.

Kateřina Olivová

(autorka textu i instalace)

1 Bible, První Mojžíšova (Genesis) 1, 27 a 28

2 Bible, První Mojžíšova (Genesis) 2, 8 a 9

Ozdobená Panna Marie s fotografií plodu miminka, s květy, hvězdičkami a hračkami...

Uvnitř kapličky najdete na mnoha místech zavěšené malinké hračky - dárky, "amulety".

Kaplička byla pojata jako prostor dělohy, 

z které se rodí život a kde je bezpečí, láska a naplnění všech potřeb

Teplo a objetí... 

Kaplička jako děloha i Rajská zahrada

Vernisáž umělkyně Kateřiny Olivové  proběhla 28.11.2012.