"Motýli" Ireny Ellis

Od soboty 7.9. vystavovala umělkyně a galerijní pedagožka Irena Ellis. Na mandolínu, kytary a další zahrála na vernisáži kapela Seveři. 

Stránky umělkyně: http://www.irenaellis.me/

Kaplička v Die Zeit

Kaplička byla zmíněna i díky Járovi Rudišovi a Jaromírovi 99 v Die Zeit. Děkujeme!

;)

Z vernisáže Jaromíra99

Srdečně zveme:

Jarně-zimní vernisáž - dokumentace

Cestu jsme si prošlapali sněžnicemi, kaplička se vynořila po chvíli z mlhy, ojíněné stromy a les nehnutě a tiše dokreslovaly tento zvláštní čas, kdy by již vše mělo pučet a explodovat živou energií probuzenou teplem slunce...

Anotace instalace Oldřicha Bystřického:

Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě

a v purpurovém plášti.

Pilát jim řekl: “Hle člověk!“

JAN 19, 4-5 

Instalace vytvořená přímo pro prostor této kapličky odkazuje k příběhu Ježíšova utrpení slovy evangelia svatého Jana. Jednotlivé objekty symbolicky odkazují na tzv. svaté schody a na purpurový plášť, který byl obléknut zbičovanému Kristu jako výraz výsměchu a ponížení, podobně jako trnová koruna (protože se prý vydává za židovského krále).

Svaté schody jsou původně 28 mramorových stupňů, po kterých Kristus stoupal do Pilátova paláce. Podle legendy je pak nechala sv. Helena, matka císaře Konstantina I., převézt v polovině třetího století

z Jeruzaléma do Říma, kde pro ně byla postavena speciální kaple, posléze mnohokrát přestavovaná v různých architektonických stylech. Svaté schody byly později stavěny v interiérech různých kostelů

a poutních kaplí na celém světě, aby odkazovaly k tomuto příběhu Kristovy oběti. Po schodech je možné stoupat pouze v kleče a pro modlitby a adorace se užívají zvláště v čase očekávání Velikonoc.

Tento motiv jsem si vybral pro instalaci v kapličce protože mě zaujal svou symbolikou, kdy se architektura nachází uvnitř další architektury

a zároveň to již není schodiště k normálnímu používání, ale pouze pro účely rituálu. Má meditační, očistný a obětní význam, je prostředkem pro rozjímání. V tomto případě vzhledem k proporcím kapličky jde o model, náznak situace.

"Hle člověk!"

Přijměte srdečné pozvání na výstavu objektů Oldřicha Bystřického.

Vernisáž se uskuteční v sobotu od 16 hod v kapličce v Zálesí.

Nebudete-li jako děti, nevstoupíte do Království nebeského

"Nebudete-li jako děti,

nevstoupíte do Království nebeského“

(Mt, 13,3)

Malby jsou inspirovány kresbičkami dětí, které malovaly do deníčku v kapličce v roce 2011 a 2012. Jejich kresby nejsou „dokonalé“ a pro většinu návštěvníků kapličky ani zajímavé. Právě proto jsem se rozhodla je zviditelnit a ukázat. V čem spočívá jejich hodnota a co nás mohou děti učit? Je to bezprostřednost, upřímnost a spontaneita. Jejich kresby se nesnaží zachytit něco „věčného a dokonalého“. Jsou záznamem momentálního nápadu, bezprostřední přítomnosti. Jsou prosté, někdy vtipné a v dobrém slova smyslu naivní. Děti nespekulují o tom, komu se má obrázek líbit. Kreslí, protože právě tato činnost je v tuto chvíli tím nejlepším, co můžou a chtějí dělat. Nečekají v tu chvíli na odměnu a ni pochvalu. Prostě jsou a kreslí...

Potěšte se na naší výstavě jednoduchou linií kresby a pestrými barvami. Vzpomeňte si třeba na nějaký příjemný zážitek z dětství. Nebo se podívejte či si vzpoměňte na své dítě... Tak, jak je ono závislé a odevzdané vám, tak i my se můžeme odevzdat Tomu, co nás přesahuje. Stejně jako dítě jsme křehcí a zranitelní. Toto uvědomění nás nemá vystrašit, ale přivést k Pokoře, úctě a údivu nad nesamozřejmostí celého Stvoření.

Kresleme a malujme si sami pro sebe a pro boží potěšení :)

Autorka výstavy a textu: Zdeňka Morávková