Vernisáž Anny Sypěnové - "Narození"

Milí přátelé,
srdečně zveme na vernisáž a společné zastavení u příležitosti začínajícího Adventu.

Obraz "Narození" vystaví úžasná malířka Anička Sypěnová. Někteří znáte její velkoformátové obrazy mraků z ekocentra Rychleby. Podívat se na její tvorbu můžete zde: http://www.annanas.cz/

Od 16 hodin v Kapličce v Zálesí...
"Ve sněhu... umění, narození, zpěv, koláčky, výhledy do kraje, svařák, tma, svíčky, ticho..."

Vernisáž "Bílo" Lucie Fryčové a Šimona Grimmicha

Minimalistické dílo Lucie Fryčové (studentka Akademie výtvarných umění) je silným kontrastem k barevně hýřícímu podzimu. Je to prosté slovo a pak už "jen" bílo. Těžko si představit přesnější a citlivější přístup k danému textu...
Lucie oslovila ke spolupráci studenta teologie a religionistiky Šimona Grimmicha. Ten napsal dvanáct básní volně inspirovaných jeho několika oblíbenými mysliteli a filosofy jako je Martin Buber nebo Antoine de Saint Exupéry. Jeho básně - texty jsou osobní a intimním pohledem do krajiny, vztahu k Bohu i k druhému člověku, k dívce nebo ženě. 

Lucie se rozhodla texty přepsat na dlouhé archy bílého průsvitného papíru, takže jednotlivé básně mírně prosvítají a vrství se... Archy visí od stropu kapličky až na zem a jsou pomyslným závojem, mlhou, bílým mrakem, vrstvami básníkova vědomí. Když si je chcete přečíst, musíte vstoupit dovnitř a nahlížet směrem od oltáře. Autorka tento moment zvýraznila možností usednout na samotný oltář - na bílý polštářek. 

Celá instalace je interaktivní a smyslová. Chcete-li si přečíst všechny básně, musíte nakonec vstát a začít se mezi tenké papíry nořit celým tělem. Vše je křehké, postupujete opatrně, jako byste sahali na motýlí křídla. A jak postupujete k další a další básni, blížíte se k východu až nakonec vyjdete ven a vidíte už jen krajinu nebo druhého člověka, který vás doprovází.

Ačkoliv jednotlivá písmena všech básní působí jako tištěná, autorka je všechny přepsala ručně. I v tomto ohledu se dotkla pradávné mnišské praxe, kdy se bible a jiné důležité texty psaly celé dny, týdny a roky jen obyčejným perem. Tento drobný detail dodává celému textu váhu... není jednoduše "reprodukovatelný". Je jedinečný, je zranitelný, je dočasný. Každé slovo se kreslí několik minut, každé dostalo čas promluvit, ukázat se,   zjevit se... 

Vernisáž hudebně provázela Žaneta Vítová, absolventka Pražské konzervatoře v oboru kra na akordeon a hry na klavír, která nyní studuje na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

    

Kristýna Cílková

Kristýna Cílková

„Dnes se mi zdálo, že jsem Bůh“ 

Já a Heinrich Heine aneb jak mě v páté třídě vyloučili z recitační soutěže…

…Dnes se mi zdálo, že jsem Bůh

Že sedím si v nebi krásně

Že přicházejí andělé

A chválí moje básně

Že pojídám své koláče

Tam za ohradou z duhy

Že piji víno Kardinál

A nemám žádné dluhy

Žel trpím nudou

Chtěl bych jít se vzpružit světským žertem

Ó běda, kdybych nebyl Bůh

Mohl bych se státi čertem

Ty! Gabriely, dlouháne

Tam dole pod námi je Země

Mám dobrého přítele Evžena

Mohl bys ho přivést ke mně?

Nehledej ho však v sdružení,

Kde sedí asketové

Rozhodně není v kostele

Je u slečny Mayerové

Rozpíná anděl perutě

Snáší se k zemi jak socha

Za malou chvíli přivedl mi přítele

Milého hocha 

Ach ano hochu

Já jsem Bůh

Jsem vládce nebešťanů

Což jsem ti vždycky neříkal, že se též někým stanu?

Víš, dělám denně zázraky

Jak čarodějník Merlin

Aby ses troch pobavil

Chci obšťastnit dnes Berlín

Z kamení dlážděné ulice

Vytryskne ohnivý plamen

Z dlaždiček budou ústřice

Změním v ně každý kámen

Déšť z citrónů je pokropí

Ve vůni serafínské

A tam z těch všech pouličních struh

Poteče pravé Rýnské

Jen pohleď na Berlíňáky

Už teď to musí nastat

Uvidíš pány od soudu ze strouhy pít

Ne, chlastat

Ať potěší se básníci:

Poručík odhodí pažbu

A bude s nadporučíkem

Olizovati dlažbu

Poručík s nadporučíkem

Jsou nejmoudřejší lidé

Tiše si říkají

Kdy, ach kdypak zas tak zázračný den přijde…

.........................................................................................................................

Dílo Kristýny Cílkové představuje prolínání dvou světů. Cestovalo do Zálesí až z daleké Asie a i jeho forma je spíše tradičním asijským výtvarným jazykem. Je to vícevrstvá kaligrafie, které v sobě ovšem skrývá text básně od "západního" básníka Heinricha Heineho.  Jak Kristýna upozorňuje už v názvu svého díla, jedná se o báseň kontroverzní. Básník si v ní představuje, co by se stalo, kdyby byl Bohem. Kristýna se tuto báseň naučila ještě jako dítě a dokonce se s ní přihlásila do recitační soutěže. Co následovalo si asi umíme všichni představit...

Co byste dělali vy, kdybyste se stali Bohem? Vnímáte také takovou báseň jako bezbožnou provokaci nebo vám otevírá jiný pohled? Mně báseň ze všeho nejvíce připomíná "fakt", že pokud jsme byli stvořeni, tak určitě ne proto, abychom trpěli, ale spíše, abychom v radosti spoluvytvářeli krásu.

..........................................................

Kristýna Cílková zaslala své dílo do kapličky v Zálesí až z Indonesie. Mělo být instalováno již na jaře, ale protože kaplička potřebovala nutnou opravu a pak již byly domluvené další termíny výstav, rozhodla jsme se dílo instalovat až nyní. Zdá se ovšem, že náhodou (?) se v tento čas sešly k instalaci i další díla, která svou formou či obsahem s kaligrafií v nějakém ohledu rezonují. Výjimečně tedy nevystavujeme tedy jen jedno jediné dílo, ale postupně narůstá celá mini -expozice.

Dílo je v současnosti vystaveno v symbióze s buddhistickou instalací Ireny Ellis. Během listopadu pak přibude ještě dílo autorské dvojice Lucie Fryčové a Šimona Grimmicha, kteří chtějí do prostoru kapličky zavěsit na průhledné listy psané autorské haiku. 

..........................................................................

Kristýna Cílková

CURRICULUM VITAE

Studium: 

2009- 2012 Magisterský stupeň studia, Fakulta výtvarných umění, Vysoké učení technické v Brně

             Ateliér Kresba a Grafika

           2010-2011 Darmasiswa Sholarship in Institut Seni Indonesia Padangpanjang, Faculty of Performing Arts, West Sumatra, Indonesia

2005 - 2009 Bakalářský stupeň studia

2000 – 2005  Střední průmyslová škola keramická v Bechyni

1998 – 2000  Soukromá střední odborná škola umění a managmentu

Workshopy a akce: 

2011         Ngonrol Bareng, Sarueh, Indonesia – international videoart  workshop

2007       Festival slona Linharta v Dolních Počernicích, výtvarná 

2001, 2003    Bohemiae rosa 

2001 – 2007   Doteky  -  tematické workshopy v klášteře v Bechyni

Samostatné výstavy: 

2012   Země, tam za zrcadlem, Cafe NOD experimentální prostor Roxy, Praha

2009   OO Orient, OO galerie, Kavárna Švanda, Brno

2007   Sama doma, Rektorát UJEP, Ústí nad Labem

Kolektivní výstavy:

2012   Rekam Kita, kolektivní výstava se skupinou Sarueh, galerie Umakart, Brno

2011   Recam Kita, collective exibition, Sarueh, Padangpanjang, Indonesia

           http://sarueh.wordpress.com/

2010   Mistic, kolektivní výstava, divadlo Reduta, Brno

2009   Místo průniku, kolektivní výstava, divadlo Reduta, Brno

2009   Ohne title, výstava Atelieru grafiky, OGV, Jihlava

2009   Redutace 2, výstava Atelieru grafiky, divadlo Reduta, Brno

2008   Formát, výstava Atelieru grafiky, Galerie u dobrého pastýře, Brno

2008   Krajina za obzorem, s Petrou Buchtovou, Galerie SC, Kozí 8,Brno

2008   Na kolik samic se cítíš, s Pavlínou Řehulkovou, Cafe Sausalito, Veveří 10, Brno

2007   Redutace, výstava Atelieru grafiky, divadlo Reduta, Brno

2005   Otevřené prostory, kolektivní výstava, Bechyňský klášter, 

Publikace -Ilustrace: 

Šu-La_ce: Putování mladého Lin-tiho (Malvern 2011)

Vítězslav Nezval: Můj tučňák (Dokořán 2008)

Šu-La-ce: Ranní rozhovory v klášteře opata Lin-tiho (Malvern 2005)

Lao – C´:  tao – te  ting (Dokořán 2005)

Deset obrazů krocení býka (Dokořán 2004)

Ocenění: 

2004 – 1. cena -  návrh grafického dekoru dlaždic pro keram. Závody v Chlumčanech u Plzně (Lasselsberger) 

"Motýli" Ireny Ellis

Od soboty 7.9. vystavovala umělkyně a galerijní pedagožka Irena Ellis. Na mandolínu, kytary a další zahrála na vernisáži kapela Seveři. 

Stránky umělkyně: http://www.irenaellis.me/

Kaplička v Die Zeit

Kaplička byla zmíněna i díky Járovi Rudišovi a Jaromírovi 99 v Die Zeit. Děkujeme!

;)

Z vernisáže Jaromíra99

Srdečně zveme: